326/365 Prozření

Další předzkouškový den jsem se snažila učit, ale je to strašně nezáživný a spíš u toho usínám a to i když si to čtu nahlas. Po cestě z obědů jsem malovala smajlíky na zasněžené odpaťáky a fotila plovoucí kry v řece. Taky jsem chytla sluníčko a napichovala ho na lampy a stromy. Po nafocení zmizelo, bylo tam jen pro mě.

Docela v pohodě den, kdybych před pár minutama s hrůzou nezjistila, kolikátýho že to dneska vlastně bylo. Marně jsem až do teď žila v domnění, zblblá zkouškami v pátek, že je 30.1. v pátek. Načež jsem právě zjistila, že není a že je to zítra. A taky, že to není v jednu, ale v 9 ráno. Čímž jsem se odsoudila k zítřejší smrti. Noc bude dlouhá. =(