323/365 Zapálený klavírista

Dneska byl zvláštní den. Vlastně jsem nic nestihla a přitom jsem toho dělala tolik. Ráno jsme s mým drahým bratrem odstartovali duely ve hře Dr. Mario (je to děsně návykový a je to taky jedna z mála her, který doopravdy můžu a ani po 12 letech, co je máme, mě neomrzela), pak jsme měli promítání našeho tříkrálového koncertu, kam jsme mnozí šli jenom kvůli tomu jídlu (třeba já =P) a večer jsem si byla u sousedů zahrát na klavír. To je pro mě ještě návykovější než nějaký hry. Po 2 a půl hodinách mě od tam mamka musela násilím odtáhnout, protože bych tam byla klidně až do rána, nebo bych tam klidně i zmrzla (moc se tam netopí, nikdo tam většinu času nebydlí). I tak jsem si za tu dobu pěkně namohla levou ruku, protože s ní nejsu zvyklá hrát a učím se i doprovody. Ale to mě neodradilo, zítra jdu zas! =D

Když jsem chtěla napsat dnešní 365, zkusmo jsem zapla velkej nb, že si ho kdyžtak hodím na recovery mode (má to sice děsný rozlišení, ale včera jsem to tak dělala taky a šlo to), a on se najednou rozjel! Nevím, jak to, ale teď se ho bojím vypnout, protože vím, že se už pak zas nerozjede. A uspat ho taky nemůžu. Neví někdo, co s tím? 

Jo, a malý fotoreport z našeho zasněženého kraje. =)