256/365 Tajemství děrovačky

Mimořádně jsem přijela z Olomouce domů už dneska, protože musím zítra k zubařce, vůbec se mně tam ale nechce, protože mně asi pěkně vynadá, že jsem tam 2 roky nebyla a co teprve, až se mně koukne do huby (bojim)?

Odpoledne jsem strávila cestováním, večer trávím s jídlem a se skvělou hudbou mého mládí (dobře - dětství). Taky jsem po dlouhé době rozkuchala děrovačku a při vzpomínkách na dětství jsem si uvědomila, jak mě vždycky fascinovaly ty vykrájený kolečka. Vždycky jsem děrovačku otevírala s nadšeným očekáváním, jako nějakou tajemnou skříňku plnou zlaťáků. A pokud se mně zrovna při otevření nerozsypaly po zemi, poklad jsem tam opravdu našla.