214/365 Knihovnový hrdina

Dnešek musím zase vychválit, protože byl prostě Boží! Sice jsem musela po včerejší pařbě u domácích ráno brzo vstávat, ale náladu mně spravil ranní východ, potom to, že jsem viděla popeláře, kteří mě opět nevzbudili, a nakonec to, že mě nevzbudili ani děti tím svým obvyklým dupáním po schodech a mlácením vchodovýma dveřma, až se zatřese dům. No a jelikož mám kutloch nad dveřma, mívám po ránu masážní postel, teda až na tu ohlušující ránu, která mě vždycky vyleká.

Pak jsem měla angličtinu, které jsem se teda bála, ale nakonec jsme vyfasovali místo učitelky učitela a ten je fakt skvělej. Dokonce jsem mu rozuměla. Hodina byla zábavná a pěkně nás probral po ránu. Místo historie evropské hudby jsme šli na poslední (čtvrtou - já jsem z toho byla na 3) přednášku americkýho profesora Beckermana, kterej se zajímá o českou hudbu. Takže další angličtina.

A pak už od 11 padla, tak jsme šly s Katkou omrknout knihovnu na Zbrojnici. Přišly jsme tam, Katka mě pošťouchla dopředu, abych se jako ptala já. Tak jsem se nebojácně zeptala, jak to tam teda chodí, protože jsme tam poprvé. Paní byla moc milá a všechno nám vysvětlila a ukázala. Sedly jsme si ke komplům a vybraly knížky. Nakonec jsme je i úspěšně našly a půjčily si je. Tu třetí, co jsem si chtěla půjčit, byla ve skladu, tak jsem si pro ni pak ještě zašla jednou.

Na oběd jsme měli s přítelem fůru času, takže jsme si ho patřičně užívali jako náhradu za hektické obědové úterky. Nejvtipnější bylo, jak jsem se po cestě z obědů zase předvedla. Potkali jsme nějakýho přítelovýho kamaráda/spolužáka a přesně ve chvíli, kdy se pozdravili, jsem šlápla a na hladké dlažbě ujela po nakaděným od ptáků, zavrávorala, udělala "uááá!", máchla rukou a položila ji i s rukávem na taras, kde bylo taky nakaděný. Naštěstí se nade mnou gravitace smilovala, takže jsem se k zemi neporoučela, abych si obtiskla i něco jinýho. =D

Nakonec jsem se dom vrátila až o půl 4 a po cestě jsem u Konviktu (budova, kam chodím do školy) potkala kamaráda od nás a jeho bráchy (kterej je mimochodem bývalý spolužák mé sestry) a nechápala jsem, co tam dělaj. Marek mně vysvětlil, že měl zrovna jeho brácha promoce, tak proto ho tam taky fotí. Tak jsem mu zrovna pogratulovala a on se mě ptal, jestli chodím v Olmíku do školy a kam. Když jsem mu řekla, že jo a do Konviktu, tak řekl, že je to nejlepší budova. Já myslím, že je super, akorát tam mají na naši třídu moc malý učebny. =D

Večer jsem šla na první dělenou zkoušku se sborem a byl to dost masakr. Jestli já to přežiju...