184/365 Paralelní vesmír

Dneska jsem se poněkud zapomněla v paralelním vesmíru, tak jsem kapku nestihla být zpátky do půlnoci místního času. Nicméné při cestování paralelním vesmírem jsem dělala jenom samé užitečné věci. Třeba dávání lidem do bedýnek a rourek, co jim většinou visí na ohradě kolem bydlení, totálně bezcenný potištěný lesklý papír, který když se tedy nakonec rozhodnou po týdnu z té rourky vytáhnout, protože už se tam toho víc nevleze a vypadává to druhou stranou nebo je to rozmočené nebo to nevypadává, ale další papír se jim z čista jasna množí a trčí z ohrady všude kolem rourky a bedýnky, si stejně nakonec ani neprohlédnou a navíc si pak stěžují, že když tím chtějí zatopit, ani to nehoří.

Taky jsem si uvědomila, že včera už jsem byla přesně v polovině 365ky. A dneska by měl dědeček narozeniny a já měla svátek, je to moje 3. jméno. =)

Po cestě domů z paralelního vesmíru jsem pozorovala miliony světů na jasné noční obloze a poslouchala v lese houkat sovu.