158/365 Velký hrdina

14.08.2013 22:50

Dneska se opravdu cítím jako velký hrdina a jsem na sebe pyšný...
Jak už možná někteří mí pravidelní čtenáři ví, jdu na vejšku do Olomouce. No, a scháněla jsem si bydlení. Reagovali jsme na 3 inzeráty, co jsme našli na internetu. Jedni odpověděli, že mají plno, další, že místo mají, ale háček je v tom, že je to až na Svatým kopečku, což je kapku z ruky, no a ti 3. (teda oni sice odepsali jako první, ale co...) se ozvali, že místo mají. Tak jsme na dnešek měli domluvený, že tam zajedu osobně.

Tak jsme tam s přítelem jeli (on se tam vyzná), koupili jsme mně mapu, vrátili knížky, co jsem měla půjčený k přijímačkám, do knihovny, přispěli na charitu a než jsme to stačili obejít, přítel musel o půl 12 odjet pryč.

Najednou jsem měla 3 a půl hodiny čas (byla jsem domluvená na 3. hod) a byla jsem poprvé úplně sama v Olomouci a v rukou držela jen mapu a foťák. Abych se nestresovala, tak jsem se na to raději najedla a pak vzala mapu a šla najít ten dům. Sice jsme tam už chvíli před tím byli s přítelem, ale to člověku, co trpí orientačním nesmyslem a nemá potřebu se orientovat, když nejde sám, těžko vysvětlíte. Tak jsem si to musela projít sama, po cestě jsem si fotila orientační body, divný domy a nakonec jsem to našla.

No a pak jsem měla ještě 2 a půl hodiny čas, tak jsem si řekla, že zkusím trefit do centra. Podařilo se, našla jsem Mořice, Sněženku i Michala (kostely) a trefila jsem i na teologickou fakultu na záchod. =) Asi o půl 3 jsem vyrazila zpět k domu, kde budu bydlet.

Přivítali mě úžasným způsobem. Dostala jsem čaj a kus dortu, protože jejich nejstarší dcera měla včera narozeniny. Mají 4 děti, takže už su zase teta. Pokecali jsme si a jsou moc hodní. A nakonec jsem dostala klíč, takže konečně bydlím! Je to super. =)

Dokonce jsem pak bez mapy trefila na zastávku busu, všechno jsem stihla a 4 autobusy dojela dom. Bylo to náročný, uchodila jsem se pěkně, ty kočičí hlavy v centru města jsou hrozná věc. Ale hodně mně to pomohlo, že jsem musela spolíhat jenom sama na sebe a tím se naučit aspoň trochu orientovat.
Aneb mapa - nejlepší přítel člověka (teda aspoň mě pro dnešek). =)

Foto ZDE

Chrám sv. Mořice

© 2013 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode