350/365 Soustředění Ateneo II.

Tak jsem se právě po 18 hodinách vrátila domů a samozřejmě to píšu pozdě (hodně, raději nechtějte ani vědět kolik je =P), takže budu zase falšovat datum. 

Dnešek jsme celej prozpívali na druhým dni soustředění se sborem. Od rána od devíti jsme do sedmi nacvičovali celou Hatfieldovu mši, až nám z toho začlo totálně hrabat a pořád si to musíme zpívat, protože nám to zní v hlavě.

Po úmorném nacvičování jsme si šli zase sednout do vinárny (do té, co včera), ale tentokrát jsem zůstala u horkýho jablka. Až nás to tam přestalo bavit, protože se tam nesmí zpívat, přesunuli jsme se my 4, co jsme zbyli do druhé hospody (opět té, co včera). Shodou okolností jsme zbyli jeden soprán (já), jeden atl, tenor a bas, tak jsme si řekli, že musíme a vytasili jsme tam noty a začali si v boční místnosti zpívat. Vpředu to nikdo moc nevěděl, jenom 2 lidi se za námi přišli podívat, co to zpíváme a pak paní číšnice z nás byla trochu paf. Nakonec jsme jenom ve 4 hlasech (normálně míváme ve sboru až 8) přezpívali skoro všechno, co umíme a dokonce i to, na co jsme si dlouho netroufali. Šlo to a bylo to fajn, i když nám v některých písničkách ty další hasy fakt chyběly, a tak se to rozpadlo. Asi po 2 hodinách jsme chtěli jít dom, ale vpředu byli nějací cizinci a slyšeli nás zpívat a zrovna tam předváděli nějakou šílenou scénku o kočkách. Chtěli abychom to taky viděli, a pak jim zazpívali. Tak jsme vytasili Ezopa a Brabence a Život je jen náhoda a jim se to hrozně líbilo. Byli teda docela dost nametení, ale kecalo jim to skvěle anglicky, i když jsou prej z Norska. Hrozně divní týpci. =D Překecávali nás, abychom přišli zazpívat v pondělí zas do té hospody.
Nakonec se nám povedlo zdrhnout dom a dokonce jsem byla doprovozena, aby mě náhodou někdo neukradl. =)

Nejlepší na dnešku byly ale jednoznačně valašský frgále, který upekla a donesla jedna členka, která zrovna slavila narozeniny. A krájeli jsme to na klavíru. =D Jo, a taky jsem si pochovala mazlíka (zrcadlovku) od @tondahaas. =P