332/365 Tak tohle je nemoc!

O tom, že je v Olomouci úplně jarní počasí, jsem psala už včera a navíc je jasno, takže mě ráno vzbudilo sluníčko svítící přímo do xichtu a vyhnalo mě z postele (o tom, že jsem tam pak zase rychle zapadla zpátky, se tu raději zmiňvat ani nebudu =D). Po cestě z obědu mně to nedalo a prostě jsem musela odbočit z cesty domů a nafotit něco se zapadajícím sluníčkem. Problém byl v tom, že kolem mě pořád chodili lidi a to já se pak bojím vytáhnout foťák. Tak jsem si tu cestu parkem prošla 2x tam a zpátky, než se mi konečně poštěstilo a já tam byla sama.

Večer jsem šla na sbor a po sboru nás (na chvilku, fákt =D - pozn. pro drahé rodičovstvo) nějakou náhodou vtáhla hospoda. No, a pak mě ještě na půl hodiny vtáhl park, protože svítíl nádhernej měsíc a hvězdy. Ony na mě tyhle dvě úchvatný zářící věci působí jako magnet, teda spíš na můj foťák. Jenom se ukážou, foťák skáče z kapsy do ruky a žene mě kupředu. Nebo je to taky nemoc! =D